Sophiina volba

„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“
V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?
Podle knižní předlohy, která se podle deníku Le Monde řadí mezi sto nejvýznamnějších románů 20. století, natočil roku 1982 režisérAlan J. Pakula stejnojmenný film s Meryl Streepovou (Sophie; za roli oceněna Oscarem), Kevinem Klinem (Nathan) a Peterem MacNicolem (Stingo). Dílo ve formě opery (2002) zhudebnil britský skladatel Nicolas Maw.
„Styronův vrchol. Právem náleží do poličky, kterou jsme doma vyhradili mistrovským kouskům americké prózy.“ - The Washington Post
„Skvěle napsaný psychologický román na nejzávažnější téma našeho věku. (…) A jestli už od pohledu není úplně snadným čtenářským soustem, tkví důvod v tom, že východiska chmurných děl jižanské provenience autor zbavil všeho, co by na takto velkém plátně vyznělo povrchně a falešně.“ - John Gardner, The New York Times
„Autor v textu šplhá do závratných výšin ducha a vzápětí se řítí do hlubin lidské podlosti. Žádné plytké čtivo pro slabé nervy, žádná možnost byť jen kratičkého oddechu. Román o lásce, neřesti a lítosti, o smrti a vzkříšení v té nejryzejší ražbě.“ - Süddeutsche Zeitung